Novela zákona o obchodních korporacích č. 33/2020 Sb. nabývá účinnosti 1. ledna 2021 a přináší zásadní změny v oblasti korporátního práva.
Jejím cílem je vyjasnění výkladových problémů, ke kterým docházelo v praxi, zavádí nové instituty a možnosti, a dále pak implementuje i závěry, které se objevily v judikatuře za uplynulých šest let.
Níže si dovolujeme tyto nejzásadnější změny shrnout.
Ústavní soud dne 5. února 2020 zrušil část advokátního tarifu. Ta upravovala výpočet odměny opatrovníka ústanoveného soudem dle zák. č. 418/2011 Sb., zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, ve znění pozdějších předpisů.
Z nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 1587/17 ze dne 24. dubna 2019.
Závěr o neexistenci dobré víry podle § 984 odst. 1 občanského zákoníku musí být řádně odůvodněn, jinak dochází k porušení práva na soudní ochranu i práva vlastnického zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nový rok s sebou přináší několik poměrně významných změn v právní úpravě. Novela zákona o obchodních korporacích, kterou připravilo Ministerstvo spravedlnosti, je jednou z nich.
Ačkoliv samotná žaloba je jednotným prostředkem k ochraně subjektivních práv, její třídění je více než různorodé.
Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve věci práva Roberta Tempela, který byl za dvojnásobnou vraždu odouzen na doživotí. Česká republika porušila jeho právo na spravedlivý proces a nedokončila proces v přiměřené lhůtě, řekl soud.
Nejvyšší soud se vyjádřil k výši částky při vypořádání společného jmění manželů následovně.
Nové rozhodnutí pléna Ústavního soudu ve věci protiústavnosti části § 410 odst. 2 (první věta) zák. č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. června 2017.
Notářský zápis podle § 71b notářského řádu obsahující povinné osoby s jeho vykonatelností, je-li jeho předmětem povinnost této osoby vyklidit nemovitost, není exekučním titulem.
Na konci roku 2019 se Ústavní soud vyjádřil k úrokům z prodlení u náhrady nemajetkové újmy a překvapivě se tak odchýlil od praxe obecných soudů.
Právní úprava blankosměnky není v českém právním řádu bůhví jak rozsáhlá. Několik zmínek bychom mohli nalézt v zák č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, např. v § 10: „Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí." V případě tohoto institutu směnečného práva ponechává tedy zákonodárce zodpovězení spousty otázek judikatuře soudů.
Ve Sbírce zákonů byla zveřejněna novela, která mimo dalších změn zvyšuje dolní hranici škody způsobenou trestním činem na dvojnásobek. Novela bude účinná 1. října 2020.
Ústavní soud dospěl k závěru, že trest vyhoštění, vykonávaný po více jak 20 let s ohledem na spáchaný trestný čin a současný život stěžovatele, nemůže nadále plnit svůj účel.
Zneužití dominantního postavení se může projevit i enormním zvýšením cen služeb společnosti, přestože tyto ceny nastavil předchozí majitel a byly dlouhodobě neudržitelné. Společnost UPC Česká republika, a.s. čelila problémům s antimonopolním úřadem jak v České republice, tak na Slovensku.
Nestává se tak často, aby Nejvyšší soud tolika rozvířil vody pracovněprávní problematiky, jako tomu bylo na konci července. Stanovisko, které zaujal v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3955/2018 se stalo titulním článkem mnoha médií a bylo označeno za revoluci ve mzdách. Je tomu skutečně tak?
Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 29. srpna 2019 sp. zn. 25 Cdo 3423/2018 znovu vyslovil ve věci ochrany osobnosti.
K diskriminaci spotřebitele (§ 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele) v souvislosti s poptávkou po nájmu bytu může dojít již tím, že je zájemce bez objektivního důvodu poskytovatelem dotazován na národnostní původ.
V naprosté tichosti zveřejnila nedávno Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) nový nástroj pro poskytnutí důkazu o tom, že klient vlastnil duševní dílo jako první. Představme si online službu WIPO PROOF.
ČTK dnes zveřejnila informaci o zvýšení minimální mzdy o 1.250,-Kč. Toto zvýšení by mělo být v platnosti od ledna 2020. Celkem tak bude minimální mzda měsíčně stanovena na 14.600,-Kč hrubého. Text o zvýšení mzdy momentálně připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, následně bude toto zvýšení schvalovat kabinet, které lze očekávat ke konci roku.
Plán legislativních prací byl v této věci schválen dne 14. prosince 2016, kdy věcný záměr zákona o hromadných žalobách měl za cíl zavést komplexní a ucelenou procesní úpravu, která se ve svém znění bude inspirovat americkou „class action“. Impulsem byly především nároky spotřebitelů vznikající z nekalého podnikání či z protiprávních jednání podnikatelů. Takové nároky však mnohdy samostatně nedosahovaly takové ekonomické intenzity, aby byly jednotlivými spotřebiteli uplatňovány prostřednictvím soudního řízení.
Pravděpodobnost zavedení nového institutu v českém právním systému nabrala v posledních dnech na síle. Vláda podpořila zavedení hromadných žalob. Co to pro Českou republiku znamená?
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 8. 12. 2015 č. j. 85 C 245/2014-84 určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 29. 5. 2014 daná stěžovatelkou vedlejšímu účastníkovi je neplatná a současně uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi 235 136 Kč z titulu náhrady platu podle § 69 odst. 1 zákoníku práce.
V usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 26 Cdo 3975/2017-854 ze dne 24. ledna 2019 se soud vyjádřil k opuštění rodinné domácnosti.
Odstoupení od dohody o vině a trestu obviněným, resp. jeho odvolání prohlášení, že spáchal skutek, pro který je v daném řízení stíhán a jehož se týká sjednaná dohoda o vině a trestu, je možné až do doby, než se ve veřejném zasedání soud odebere k závěrečné poradě k rozhodnutí o návrhu státního zástupce na schválení dohody o vině a trestu.
Odvolací soud správně rozpoznal, že insolvenční soud použil pro výzvu k dodatečné úhradě soudního poplatku ze žaloby nesprávný vzor (vzor O. s. ř. č. 65 - usnesení soudu prvního stupně o povinnosti zaplatit soudní poplatek), v důsledku čehož bylo usnesení formulováno jako usnesení, proti němuž je odvolání přípustné, a u kterého byla lhůta k úhradě soudního poplatku koncipována jinak, než jak tomu má být u výzvy k dodatečné úhradě soudního poplatku dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 2199/2018 ze dne 18. března 2019 přinesl stanovisko k právu nájemce vznést námitky proti výpovědi danou pronajímatelem.
Pro posouzení, zda rozhodnutí, která jednatel společnosti s ručením omezeným přijal při výkonu své funkce, byla učiněna v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře, není významné, k jakým následkům taková rozhodnutí vedla (jakkoli by byly pro společnost negativní).
Ústavní soud nedávno rozhodoval ve věci změny přijmení dítěte, kterou žádala matka. Krajský soud trval na objektivním zájmu na povolení takové změny, přestože otec se o dítě dlouhodobě nezajímal ani k němu neměl žádné citové pouto. Krajský soud nezletilého nevyslechl a neudělal si tak kvalifikovaný názor na jeho duševní a rozumový vývoj v této otázce. To Ústavní soud shledal porušením čl. 12 Úmluvy.
Odborná i laická veřejnost již nějakou dobu diskutuje Věcný záměr civilního řádu soudního z dílny bývalého ministra Roberta Pelikána, který by měl sjednotit civilní soudní řízení. Mediálně je hojně propíraný, neboť se nejedná o návrh, který by byl kladně přijat veškerou odbornou veřejností.
Veřejný ochránce práv dlouhodobě zastává názor, že kopii dokumentace by měl stavební úřad poskytnout. Nedávno se v této věci shodně vyslovil Nejvyšší správní soud.
Kancelář veřejného ochránce práv zveřejnila dnes tiskovou zprávu, ve které se vyjadřuje ke zveřejňování rozhodnutí ve veřejné databázi soudů nižšího stupně tak, jak již nyní činí soudy vyšší instance.
Nedávné usnesení Nejvyššího soudu přelomově upustilo od dřívějších závěrů soudů ohledně účetních závěrek.
Výživový poradce na televizi Nova doporučoval doplněk stravy Proenzi 3+ jako zázrak na bolavé klouby. Akciovou společnost Walmark to stálo 1.100.000,-Kč, ačkoliv rozhovor trval necelé čtyři minuty a byl odvysílaný mimo hlavní televizní čas.
Whistleblower je člověk, který nahlásí nebo zpřístupní podezřelé či protizákonné jednání, o kterém se dozvěděl na základě svého postavení na pracovišti, případně na základě interních informací. Nejčastěji se jedná o zaměstnance státní správy či velkých společností, které zaujímají velký podíl na trhu.
Až do účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bylo bytové spoluvlastnictví upraveno v samostatném zák. o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony. Již dlouho před přijetím nového občanského zákoníku byla evidentní potřeba novelizované verze zákona o vlastnictví bytů, či dokonce verze zcela nová.
Dopisem ze dne 25. 4. 2014 žalovaný sdělil žalobci, že s ním rozvazuje pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce. Důvod výpovědi spatřoval v tom, že žalobce na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci K. N. ze dne 17. 4. 2014 dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost „z příčiny obecného onemocnění k pracovnímu zařazení řidič, údržbář“.
V nedávném rozsudku se Nejvyšší soud České republiky č.j. 28 Cdo 694/2019-131 ze dne 4. června 2019, vyjadřoval k institutu bezdůvodného obohacení.
Ústavní soud se ve svém nálezu sp. zn. IV ÚS 650/15 ze dne 16. prosince 2015 vyslovil, že stanovení nepřiměřeně vysokého výživného, které dítěti i po dokončení vzdělání zajišťuje dlouhodobě či trvale bezpracný život, může být v rozporu s nejlepšími zájmy dítěte.
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalované spočívajícím ve zveřejnění pohybů na účtech advokátní úschovy, které má žalobce a právnické osoby, jejichž jménem žalobce jedná, zřízeny u advokáta.
Vyjádřena je v § 41 odst. 2 OSŘ jako nutnost posuzovat procesní úkony dle svého obsahu, nikoliv dle tvrzené vůle či nadpisu.[1] Veškeré procesní úkony je třeba vykládat na základě učiněného jednání, ať jsou dispoziční či prosté.