Poradenství související s novelou Zákona o obchodích korporacích

Novela zákona o obchodních korporacích č. 33/2020 Sb. nabývá účinnosti 1. ledna 2021 a přináší zásadní změny v oblasti korporátního práva.

Jejím cílem je vyjasnění výkladových problémů, ke kterým docházelo v praxi, zavádí nové instituty a možnosti, a dále pak implementuje i závěry, které se objevily v judikatuře za uplynulých šest let.

Níže si dovolujeme tyto nejzásadnější změny shrnout.

 
1) Společnost s ručením omezeným a snížení administrativní zátěže

  • odpadá nutnost založení zvláštního bankovního účtu ke složení vkladů.
  • nově možnost složit základní kapitál u notáře, který následně vystaví o této skutečnosti potvrzení, avšak pouze v případě, kdy souhrn peněžitých vkladů nepřesáhne 20.000,- Kč.
  • Cíl: zlevnit a zrychlit zakládání nízkokapitálových společností, aby bylo možné takovou společnost založit v rámci jedné návštěvy notáře.

 
2) Právnické osoby ve volených orgánech obchodních korporací

  • novela ZOK zakotvuje povinnost právnické osoby, která vykonává funkci voleného orgánu v kapitálové společnosti nebo v družstvu, aby bez zbytečného odkladu po jmenování do této funkce zmocnila jedinou fyzickou osobu, která splňuje zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce.
  • Pokud jmenovaná právnická osoba takovou fyzickou osobu nezmocní, nebude možné právnickou osobu jakožto člena voleného orgánu zapsat do obchodního rejstříku.

 
3) Zpřesnění a zpřísnění pravidel pro výplatu vlastních zdrojů
Novela ZOK zpřesňuje, ale také zpřísňuje, pravidla pro rozdělení a výplaty zisku společnosti, záloh na podíl na zisku a jiných transakcí souvisejících s vlastními zdroji společnosti.

Zákonodárce tak zejména touto novelou:

  • zakotvuje pravidlo, že řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období může sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období;
  • rozšiřuje bilanční test i na ostatní vlastní zdroje, kdy původně se bilanční test vztahoval jen na zdroje ze zisku, a rovněž rozšiřuje test vlastního kapitálu i na společnost s ručením omezeným, kdy dosud se test vlastního kapitálu vztahoval jen na akciovou společnost;
  • zakotvuje mechanismus zániku práva na podíl na zisku, pokud nebyl vyplacen do konce účetního období z důvodu, že nebyly splněny podmínky insolvenčního testu;
  • zpřísňuje pravidla ohledně záloh na podíl na zisku (nikoliv však na rozdělení jiných vlastních zdrojů);
  • odstraňuje pravidlo u s.r.o., že podíl na zisku se nevrací, pokud byl společníkem přijat v dobré víře (ta se navíc předpokládá);
  • zakazuje poskytování bezúplatných plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké mimo stanovené a restriktivně pojaté výjimky;
  • zakotvuje povinnost zakládat do sbírky listin nejen návrhy na rozdělení zisku a jejich konečnou podobu, ale také i totéž ohledně jiných vlastních zdrojů.

 
4) Změny v oblasti valných hromad

  • Nadále již nebude možné měnit společenskou smlouvu bez formy notářského zápisu, ačkoli dříve to bylo možné formou per rollam s ověřenými podpisy společníků;
  • Při transakcích ve smyslu převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, se vyžaduje schválení valnou hromadou;
  • Účetní závěrku musí uveřejnit představenstvo na webových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky, a to společně s výroční zprávu;
  • Povinnost smlouvy zakládající právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti schválit valnou hromadou;
  • Návrhy a protinávrhy doručené společnosti nejpozději tři dny před konáním valné hromady uveřejní představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu na internetových stránkách společnosti.
  • Možnost společníka či akcionáře na valnou hromadu přizvat další osobu (např. právního zástupce);
  • Možnost konání valné hromady bez splnění požadavků na její svolání, i když to stanovy akciové společnosti výslovně nepovolují;

 
DALŠÍ ZMĚNY

  • odpadá povinnost zaměstnavatele doručovat písemnosti osobně zaměstnanci mimo pracoviště;
  • pokud zaměstnanec není k zastižení na pracovišti, může zaměstnavatel ihned přikročit k doručování skrze např. držitele poštovní licence, a to na adresu, kterou mu písemně zaměstnanec k tomu účelu sdělí;
  • v případě uložení písemnosti u držitele poštovní licence po dobu delší 15 dnů se má písemnost za doručenou zaměstnanci;
  • možností doručování písemností je prostřednictvím datové schránky (nutnost souhlasu zaměstnance)
  • fikce doručování zaměstnavateli - pokud zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo
  • akciové společnosti s monistickou strukturou od vstupu novely v platnost budou mít jakožto statutární orgán správní radu, funkce statutárního ředitele se ruší.
  • akciové společnosti vyhotovující povinně výroční zprávu nebudou nově povinny vyhotovovat zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku.
  • smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a podléhá schválení nejvyššího orgánu společnosti.

Vytisknout   E-mail